Zajištění úvěru lze chápat jako opatření prováděná bankou, s cílem zajistit řádné splácení úvěru, ke kterému se vztahují i úroky.
Platí, že čím je úvěr rizikovější nebo se vyznačuje delší dobou splatnosti, tím musí být jeho zajištění důkladnější. Taktéž to platí i v případě hypotéky bez příjmu, která ve většině případů zajištění úvěru nabízí.
Nástroje, které se používají při zajištění úvěru:
- kontrola úvěrového subjektu a objektu
- limitování výše úvěru pro jednotlivé klienty
- prověrka úvěrové způsobilosti klienta (taktéž známá jako bonita klienta)
- diverzifikace rizika prostřednictvím konsorciálních úvěrů
I přes veškerou snahu a vydaná opatření, se banky setkávají s poskytnutím špatných úvěrů. V takovém případě mají k dispozici zajišťovací instrumenty, které bance pomůžou uspokojit své pohledávky pomocí záruk.
Tyto instrumenty se dělí:
- podle povahy zajištění – tedy osobní nebo věcné
- osobní zajištění – bance ručí třetí osoba
- věcné zajištění – banka má právo na majetkové hodnoty příjemce úvěru
- podle svázanosti zajištění se zajišťovanou pohledávkou – akcesorické a abstraktní
- akcesorické zajištění je nerozlučně spojeno se zajišťovanou pohledávkou
- abstraktní zajištění je nezávislé od zajišťovací pohledávky